INDONÉSIE 2001

Indonésie-informace             Singapur               Jáva             Bali 1                    Flores   Komodo&Rinca                      Lombok                 Bali 2           Fotogalerie          Napište nám 

Padangbai

10.4.2001 Pohledem z trajektu se loučíme se zeleným,hornatým a převážně muslimským ostrovem Lombok. Na trajektu je celkem pohoda. Trochu podceňujeme situaci s nákupem jídla a pití. Z počátku je na lodi spoustu prodavačů všeho možného ( od pitné vody po ručně dělaný nůž ), ale všichni opouští loď když náš trajekt odráží z přístavu. Toho jsme si bohužel všimli pozdě a tak za to platíme. Jinak je cesta příjemná. Opalujeme se, hrajeme kostky a pozorujeme mořskou hladinu. Ke konci naší plavby vidíme i skákající delfíny. Když kolem čtvrtý připlouváme do přístavu, tak pozorujeme nádherný   pláže s velkými vlnami. Určitě se tam chceme podívat. Na strávení času v Padangbai jsme dostali tip od Dominika z Floresu a tak doufáme, že nás to tu nezklame. Hledáme pěknou hospůdku a chceme si v klidu vybrat pěkný ubytování a nejlíp si tu udělat základnu až do konce našeho pobytu. Věci máme v hospodě a postupně zkoušíme hledat něco příjemného. Nakonec boduje Jirka a jeho objev opravdu stojí za to. Bydlíme za 35000,- Rp za pokoj v hotelu Celagi Inn. Ubytování je opravdu the best a nemůže to skazit ani jeho blízkost místního zarostlého hřbitova. Večer si užíváme jeden z posledních večerů. Jediná naše povinnost je dohodnout motorky na zítřek s kterýma chceme prozkoumat v příštích dnech okolí. Dáváme si v nedaleké hospůdce výborný jídlo ( krevety, ryby, zelenina … ) a pití a procházíme se po příjemné vesnici. Večer jdeme ještě do baru na live music a ochutnáváme místní míchané nápoje z arakem (pálenka z palmy).

 Bangli a lake Batur

11.4.2001 Ráno vstáváme v 7 hodin. Ihned po snídani si jdeme půjčit motorky a chceme prozkoumat okolí. Vybrali jsme si z množství turistických atrakcí, které jsou na Bali ty méně turistické a především v oblasti nedaleké naší základny v Padangbai. Nechceme nějak hltat památky, ale strávit tu pohodové dva dny a přitom vidět nějaké zajímavosti. Na motorky už jsme zvyklí z Lomboku a připadáme si jako profíci. Jízda na motorkách nás baví. Po chvilce naší cesty nás stavá místní policie a kontroluje naše doklady. Místní policajti se nám omlouvají za zdržování a obtěžování a po krátké chvilce můžeme pokračovat. Turisti jsou tu opravdu vážený. Ještě další příjemný pocit je při čerpání benzinu. Bereme pět litrů a platíme 6000, Rp což je na naše peníze 24 Kč a to je ještě drahý benzin na tuto oblast. Po hodince cesty jsme přijeli ke chrámu Bangli což je zmenšenina velice turistického chrámu Besakih. Je to tu podle našich představ. U chrámu nejsou žádný turisti a tak si v klidu fotíme a natáčíme chrám a jeho okolí. Pod chrámem je malé tržiště kde kupujeme za dobré ceny nějaké prezenty a jedeme dál. Po cestě trochu bloudíme a překvapivě se objevujeme u jezera Batur. Je to tu moc pěkné, ale bohužel je tu hon na turisty. Spousta různých prodavačů a turistů což ruší jinak pěkné místo. Dorazili jsme chvíli po skončení velké slavnosti , které se na Bali konají často a na různých místech. Všechno je nádherně ozdobené a okolo jsou všude obětiny. Jirka natáčí kapelu v akci a nazdobené chrámy. Nezdržujeme se tu moc dlouho a pomalu se vracíme zpět. Projíždíme po malých, vedlejších silničkách a konečně poznáváme krásu tohoto ostrova. Pěkný vesničky, rýžový pole, spousta barevných kytek to všechno umocněné nádherným počasím. Večer si dáváme další mořský speciality a poznáváme další podniky v Padangbai. Motorky si parkujeme v našem hotelu a zítra na nich znovu budeme objevovat krásu ostrova Bali.

  Amlapura

12.4.2001 Ráno vstáváme opět v 7 hodin a začínáme stejně jako včera. Dneska chceme dopoledne vidět chrám Amlapura a jeho okolí. Zítra nás čeká návrat domů a tak chceme nakoupit suvenýry domů a hlavně si užít moře. V Amlapuře kufrujeme  a jdeme se podívat do chrámu Puri Agung. Zkoušíme si zahrát na hudební nástroj jehož jméno nevím. Jedná se o bambusové a železné bubínky. Naše bloudění po Amlapuře se nám vyplácí. Při hledání vodních zahrad vcházíme omylem do malé a soukromé zahrady. Tady se setkáváme se starším pánem, který nám vypráví o jeho žovotě. Z jeho vyprávění se dozvídáme, že je synem rádži, který zbudoval veškeré zahrady a chrámy v okolí. Při našem povídání se dozvídáme i o jeho návštěvy Československa v poválečné době. Česklou republiku navštívil v době kdy dělal velvyslance ve Švýcarsku. Setkání je pro nás velkým zážitkem a jsme vděčný za tuto náhodu. Při hlednání vodních zahrad v Amlapuře znovu bloudíme a hlavně se rozdělujeme. Já, Katka a Pája vzdáváme hledání a vracíme se pomalu zpátky do Padangbai. Po cestě nakupujeme a jíme v malém přístavu Candi Dasa. Zbytek dne trávíme na bílé pláži v Padangbai. Jsou tu obrovské vlny a my si jich užíváme co to jen jde. Odpoledne se postupně scházíme všichni a blbneme tady až do setmění. Z velkých vln jsme trochu sedřený a dohodli jsme se, že se sem brzy ráno podíváme ještě jednou. Večer trávíme podle stejného scénáře minulých dnů. Poslední večer naší dovolené trávíme v místním baru kde hraje živá muzika. Pijeme míchaný nápoje s arakem (především arak atak) a neradi se smiřujeme se zítřejším odletem. Při noční procházce si v hlavě rekapituluji uplynulý měsíc a srovnávám to s představou jakou jsem měl než jsme sem letěli. Zatím nemám všechno v hlavě srovnané, ale vím jistě že bych se rád do těchto krajin brzy vrátil. Indonésie na mě moc zapůsobila a poprvé za tento měsíc se netěším na zítřejší ráno a hlavně odpoledne.

Návrat domů

13.4.2001 Začíná náš poslední den v Indonésii. Zatín ještě nesmutníme a po snídani vyrážíme na naší bílou pláž za velkýma vlnama. Po ranním koupání se vracíme na snídani do hotelu. Po dobrém jídle jdeme naposled balit naše batohy, které jsou díky nákupům z posledních dnů a trofejím z měsíčního pobytu naplněné k prasknutí. V plné polní si najímáme charter bemo a jedeme na letiště. Poslední peníze utrácíme po cestě v obchodě kde nám náš řidič na přání staví. Na letišti trochu zmatkujeme a málem nám uletělo letadlo. Protože přestupujeme v Jakartě kde máme asi čtyři hodiny přestávku, jdeme na vnitrostátní letiště. Tam odtud nás posílají  na mezinárodní letiště čímž získáváme rozhodující ztrátu. K letadlu dobíháme a já mám tu "čest", že jsem posledním pasažérem, který vstoupil na palubu našeho letadla. Náš zrychlený přesun k letadlu je doprovázen vyvoláváním našich jmen. V Jakartě si na letišti kupujeme poslední maličkosti ( Já a Jirka nakonec kupujeme hodinky ) a odlétáme přes Frankfurt do Prahy. Do Prahy jsme přilétly bez problémů v čase velikonočním. K našemu překvapení nás vítá sníh a hlavně realita. Jsem rád zase ve svojí rodné zemi, ale už se těším až znovu podniknu další cestu. Něco mi říká, že by to mohla být znovu Indonésie. Rozhodl jsme se pro přepsání deníku v počítači a jeho vydání na internetu. Hlavní důvod je předání informací pro zájemce o cestu do Indonésie. Já sám jsem byl vděčný při plánování cesty za každou dostupnou informaci a tímto chci splatit svůj pomyslný dluh.  

SELAMAT JALAN ( nashledanou )

Zpět na hlavní stránku Indonésie 2001